Kapitolovky
Je pravý čas
(by Barush)
"Pane profesore, pane profesore,"zvolala najednou jedna mladá, krásná, vysoká dívka potulující se po jedné z chodeb v Bradavicích, když před sebou zahlédla vysokého, velmi šarmantního muže s krátkými černými vlasy, ve velmi dlouhém černém plášti, který vypadal, jako když po té chodbě vznáší, jako když po té chodbě pluje, ale né zase tak jemně, ale spíše jako kdyby právě zahlédl, to po čem tolik touží, to na co už velmi dlouho čeká, ale právě v tom okamžiku ho ta dívka překvapila a on musel nechat jít to po čem tak dlouho touží a to jen a jen kvůli ní. S velikou elegancí se na tu dívku otočil a podíval se na ni svýma hlubokýma černýma očima, v kterých se div když do nich vzhlédla neutopila. Pak promluvil, hlasem hrubým, ale pro tu dívku hlasem sametovým, hlasem který tak zbožňovala. "Ale, ale koho to tu máme, není to naše milá, chytrá čarodějka Kathrin? Copak potřebujete slečno?" zeptal se jí ten šarmantní a pro ni téměř neodolatelný muž a věnoval jí něco čemu by jsme u něj mohli říkat úsměv." Taky vás ráda vidím pane profesore Snape," a oplatila mu rozzářený úsměv," jen jsem si řekla že když už vás tu tak osamoceného potkávám že vás alespoň pozdravím." "To je od vás velmi milé ... " Usmál se na ni a ona zase podlehla tomu sladkému úsměvu, kdyby po ní cokoliv v tuhle chvíli chtěl udělala by to." Jo a taky jsem se vás pane profesore chtěla zeptat, ehm...půjdete na Silvestra na ten večírek ke třem košťatům?? Má to být super párty na konec roku," zeptala se a jak myslela na to že by spolu mohli oslavit konec roku a zároveň i Nový rok začala se z té představy červenat." Mám to brát jako pozvání?" řekl profesor. "No,ehm ... můžete pane profesore," a opět se na toho šarmantního muže usmála." Tak v tom případě tam rád přijdu Kathrin" a opětoval jí její úsměv.
To ráno se Kathrin probudila velmi brzy, převlékla se a už chtěla odejít z ložnice, ale ještě se otočila pro svůj medailónek od matky pro štěstí, když v tom pohlédla na kalendář stojící na nočním stolku a zjistila že právě dnes je 31.prosince, čili Silvestr. Hned si vzpomněla že dnes se také koná ta oslava konce roku u Tří košťat kam pozvala Severuse(za jeho zády mu říkala Severu,jelikož se jí nelíbilo říkat mu Snape jak mu říkávali ostatní studenti). Už se chtěla vrhnout k truhle s jejími nejlepšími šatami, aby si nějaké vybrala na dnešní večer, když si vzpomněla že byla právě na odchodu do Velké síně na snídani. Právě procházela společenskou místností, když zahlédla sedět za oknem malou bílou sovu, která měla něco přivázaného k nožičce. Otevřela okno a vpustila sovičku dovnitř. Byla překvapená že jí někdo něco posílá a tak sově rychle odvázala předmět od nohy, aby se mohla co nejdříve podívat co to je. Bylo to něco co bylo zabaleného v papíru.Papír rychle sundala a uviděla krabičku s kusem pergamenu. " Kdopak mi to asi posílá?" zeptala se sama sebe a rozložila ten úhledně složený pergament popsaný úhledným písmem. Když si přečetla co na něm stojí psáno byla z toho v šoku, div neomdlela. V dopise stálo: "Milá Kathrin,už se nemůžu dočkat našeho společně stráveného posledního večera v tomto roce. Prosím počkejte na mě v osm před Velkou síní, bude mi ctí doprovodit vás už z hradu. "Pod tím byl podepsán Severus Snape a drobným písmem připsáno: "ještě k tomuto dopisu přikládám náhrdelník. Budu rád když si ho večer vezmete na sebe. "Kathrin se chtělo omdlít a skákat radostí zároveň, byla štěstím bez sebe, že jí píše právě ON. Raději se na chvíli posadila do křesla u krbu a znovu si ten dopis přečetla.Nemohla tomu uvěřit. Vzala do ruky krabičku, která byla u toho dopisu a pomalu jí otevřela. Uvnitř ležel nádherný stříbrný náhrdelník s modře levandulovými kamínky. "Úžasné"vydechla Kathrin. Nemohla z něj spustit oči. Když od něj konečně vzhlédla zjistila že už je půl deváté. Musí na snídani. Rychle odnesla náhrdelník i dopis do ložnice a spěchala potěšeně do Velké síně. Cestou tam si poskakovala a hvízdala tak hlasitě až jí některé obrazy, které potkala okřikovali. Jí to ale bylo tentokrát jedno. Když dorazila do Velké síně doufala že někde uvidí ten známý obličej nebo černý plášť, ale on tam nikde nebyl, zřejmě už byl po snídani a odešel. Po snídani se vydala podívat na dvůr jestli někde neuvidí vývěsek o té dnešní oslavě, ale nikde nic, tak se vydala zpět do hradu. Přišla do společenské místnosti a když míjela nástěnku všimla si že tam visí nový vývěsek. Ano byl to ten co hledala. Přečetla si že oslava začíná už v šest odpoledne, ale i jí se tam tak brzy
nechtělo takže byla ráda za Severusovu osmou. "Takže mám 1o hodin na přípravu, "pomyslela si a s touto myšlenkou odešla do ložnice. Po dvou hodinách strávených hledánímsprávných šatů našla dvoje nejlepší,jedny lazurově modré,druhé v barvě světle modré oblohy.Teď přemýšlela které jsou lepší a které by se jí lépe hodili k náhrdelníku od Severus.Bylo právě poledne když odcházela znovu do Velké síně,tentokrát na oběd.Znovu doufala že ho tu někde uvidí,ale opět marně.Nebyl tam.Po obědě se zase vrátila k přemýšlení které šaty jsou lepší.Nakonec vybrala ty lazurově modré.Spokojená svým výběrem si odešla na chvilku odpočinout do křesla ke krbu.Celou tu dobu co tam tak seděla zahleděná do ohnivých plamenů,byla myšlenkami jinde.Myslela na Severuse.A také na dnešní večer.
nechtělo takže byla ráda za Severusovu osmou. "Takže mám 1o hodin na přípravu, "pomyslela si a s touto myšlenkou odešla do ložnice. Po dvou hodinách strávených hledánímsprávných šatů našla dvoje nejlepší,jedny lazurově modré,druhé v barvě světle modré oblohy.Teď přemýšlela které jsou lepší a které by se jí lépe hodili k náhrdelníku od Severus.Bylo právě poledne když odcházela znovu do Velké síně,tentokrát na oběd.Znovu doufala že ho tu někde uvidí,ale opět marně.Nebyl tam.Po obědě se zase vrátila k přemýšlení které šaty jsou lepší.Nakonec vybrala ty lazurově modré.Spokojená svým výběrem si odešla na chvilku odpočinout do křesla ke krbu.Celou tu dobu co tam tak seděla zahleděná do ohnivých plamenů,byla myšlenkami jinde.Myslela na Severuse.A také na dnešní večer.
"Severusi,ach Severusi"ozvala se najednou z křesla.Kathrin se právě probudila.Spala.A asi si všichni domyslíme o čem se jí zdálo.Spala asi dvě hodiny,ale jí to připadalo jako věčnost.Zrovna v tu chvíli procházela společenskou místností Jessica,Kathrinina kamarádka."Ahoj Jessico,jdeš dnes taky na tu oslavu ke Třem košťatům?"zeptala se jí.
"Ahoj Kathrin,no ještě ani nevím,možná ano."
"A nevíš kdo všechno se tam chystá?"
"Slyšela jsem že prý Peter s Gabrielou a Katlin s Davidem z Nebelvíru.O nikom dalším jsem neslyšela."
"Moc díky Jess."
"Nemáš zač," a odešla do ložnice.Kathrin po chvíli také odešla do ložnice a ještě pokračovala v přípravách na večírek.Chvilku před osmou se Kathrin vydala směr Velká síň.Vypadala úchvatně.Měla na sobě lazurově modré šaty,které ladily s náhrdelníkem od Severuse a ve vyčesaných vlasech měla zapíchané kvítky levandule.I vzhledem k tomu že bylo posledního prosince tak i přesto měla na sobě pouze ty šaty,neboť dnes učitelé pomocí složitého kouzla vykouzlili krásné letné počasí.Scházela po schodech k Velké síni,když ho uviděla.Stál tam a čekal na ni v černém obleku se světle modrou kravatou.Chtěl aby spolu ladili.
"Dobrý večer Kathrin,"pozdravil jí když k němu přišla.
"Dobrý večer pane profesore,"odpověděla mu.
"Prosím říkejte mi alespoň po dnešní večer Severusi."
"Ano ráda," a usmála se na něj.
"Musím uznat že vám to dnes opravdu strašně moc sluší."
"Děkuji a také děkuji za ten náhrdelník,je nádherný."
"Nemáte zač.Jsem rád že se vám líbí,ale tak snad abychom vyrazili ne?"neptal se jí,pouze jí to oznámil ale jako správný gentleman jí nabídl rámě a vyšli z hradu vstříc dlouhé noci.Když dorazili ke Třem košťatům a našli poslední volný stůl,zjistili že tam jsou asi všichni učitelé a studenti co nejeli oslavovat domů.Objednali si každý máslový ležák,když v tom si k nim přisedla McGonagalová s Jessicou .
"Nebude vám vadit když si s Jessicou přisedneme?"
"Samozřejmě že ne" řekl Severus a pokynul jim.
"Děkujeme" odpověděla McGonagalová a začala hovořit o novoročních předsevzetí.Kathrin jí ani moc nevnímala,uvažovala nad tím co by se stalo kdyby si nepřisedli."Ale to už je stejně jedno"pomyslela si.