"Ach omlouvám se,neuvědomil jsem si to.Pardon.. Tak teda ty všechny pohádky jsou pravda a teď mám dojem že něco jezerní lidi co žijí u nás v jezeře rozzuřilo,protože Brumbál s nimi vždycky vycházel.Musí se to prošetřit.Ale chtěl jsem vám říct hlavně něco jiného." Na chvilku se odmlčel,ale za okamžik pokračoval: "Jak jste tam tak seděla u té dívky... na tom břehu... tak to bylo to hlavní co mě tak naštvalo.." dodal tichým hláskem "vy jste si vůbec neuvědomovala jaké vám hrozí nebezpečí!!"řekl teď hlasem hrubým a hlasitým.
"Ti jezerní lidé vás tam klidně mohli stáhnout stejně jako tu dívku.. mohlo už být po vás.Bude zázrak jestli ta dívka přežije."
"Aha" odpověděla smutným hlasem Kathrin.Zesmutněla s toho že ona si myslela že udělala něco hrozného a na chvíli Snapa úplně nenáviděla.. ten způsob kterým s ní jednal.. ty jedovaté pohledy.. to všechno jenom kvůli tomu že si dělal starosti o ní a o její zdraví.Nejradši by si za to něco udělala.
"Řekl jsem teď něco špatně?" zeptal se jí Severus když uviděl její smutný pohled a uslyšel její smutný hlas.
"Ne,ne vy ne.To já.. jak jsem jen mohla.. "
"Co jste udělala?" skočil jí do řeči překvapený Severus.
"Na chvíli jsem vás nenáviděla za to jak jste se mnou jednal a za to jak jste se mnou mluvil,a přitom jste si dělal starosti o mě.. promiňte mi to" odpověděla mu tichým hlasem a zvedla hlavu aby se mu podívala do očí.V jeho očích byl náznak překvapení,ale pořád tam viděla i tu zlobu,tak raději zase zabořila pohled do podlahy.
Potichu,tak potichu že to skoro ani neslyšela, k ní přistoupil a vzal do dlaně její ruce.
"Kathrin,"oslovil jí potichu"já se na vás nezlobím,asi bych udělal na vašem místě to samé.Bylo to ode mne hnusné.To já se omlouvám vám ze to že jsem byl na vás tak hrubý.Mělo mi to dojít.Ale byl jsem v tu chvíli tak naštvaný až jsem z toho byl mimo."
"Ale ne.. vy se omlouvat nemusíte.." opět mu pohlédla do očí.. teď tam viděla něco jiného.Byla to zloba,ale tentokrát se zlobil on na sebe.A pak tam viděla i něco jiného.. začalo jí tlouct srdce rychleji než jindy.
"Ale ano,já se omluvit musím.. doufám že toto vám jako omluva bude stačit.. " naklonil se k ní,podíval se jí dlouze do očí a poté jí dlouze políbil.Když se od ní,ač nerad,odvrátil čekal co řekne.
"V tomhle případě je omluva přijata." Odpověděla mu Kathrin a usmála se na něj.Došlo že má jeho ruce pořád omotané kolem jejího těla,stoupla si na špičky a podívala se mu zpříma do očí,věděla že to chce také a proto ho políbila.. tentokrát ona jeho a tentokrát to nebyl omluvný polibek,ale polibek plný lásky a vůbec nelitovala toho že to udělala.Myslela si že to snad trvalo věčnost než se od sebe oddělili jejich rty.Zamilovala se do něj.Tedy to už věděla,ale teď už věděla že i on to tak cítí.Proto se jí když mohl vyhýbal,proto nikdy,skoro nikdy, jí nevěnoval ani pohled.A teď taky cítila jak moc se musel přemáhat aby to všechno dokázal,jak moc se musel přemáhat aby se na ní nepodíval.Teď když byla v jeho náruči se cítila v bezpečí.Když bude s ním nikdo jí neublíží.Zvedla hlavu a usmála se.I on se na ní usmál.Byl taky rád že tam je s ním.
Byli by tam stáli v objetí věčnost,kdyby právě na dveře někdo nezaklepal.Severus honem pustil Kathrin a odtáhli se od sebe.
"Dále"řekl Severus poněkud rozrušeně.
"Severusi můžu s vámi na chvíli mluvit.. Á Kathrin dobrý den,to je hrozné to co se stalo u jezera.."
"Jistě pojďte dál Brumbále" odvětil mu na pozdrav.
"Dobrý den profesore" odpověděla mu na pozdrav.
"No tedy tak abych asi už šla že?Tak dobrou noc pane profesore Snape.Dobrou noc profesore Brumbále." Nerada odcházela.. byla naštvaná že je Brumbál vyrušil.Když zavírala dvěře jeho kabinetu věnovala mu usměvavý pohled a on se na ní taky usmál.Dnes večer usínala s hlavou plnou vzpomínek na jeho objetí.Ráno se probudila v divném rozladění.Bolela jí hlava,ale ať vzpomínala jak vzpomínala tak si nemohla vzpomenout že by něco pila.Takže tu bolest svedla na to že to má z toho včerejšího večera.Musela se usmát,když si zase vzpomněla co se včera večer událo.Někdo zaklepal na dveře její ložnice.Rozhlédla se kolem a když zjistila že je v pokoji sama pozvala neznámého klepajícího dále.
"Dobré ráno Kathrin" pozdravil jí Severus "omlouvám se že tu otravuji už tak brzo ráno,ale čekal jsem už dlouho za dveřmi a když jsem zjistil že jste vzhůru odvážil jsem se zaklepat" a usmál se na ní.
"Dobré ráno,to je v pořádku.Ráda vás vidím." Oplatila mu úsměv.
"Chtěl jsem vám jenom říci že.. že vám to děsně sluší " jeho úsměv se roztáhl do úšklebku a ona si uvědomila že tam před ním stojí jen v lehoučké noční košilce.Začervenala se když si pomyslela co si musí myslet on.
"Děkuji" a zasmála se.
"Nemáte zač,vlastně jsem vám přišel říci něco jiného.Chtěl jsem vám říci že mě mrzí že nás včera večer tak nechtěně vyrušil profesor Brumbál.Ale víte nemohl jsem ho odmítnout,ikdybych to s radostí udělal."
"To mě také mrzí,ale chápu to.Kdovíco by si ještě pan ředitel myslel." A opět se při té myšlence že si Brumbál láme hlavu s tím co asi tak jeho učitel může dělat ve svém kabinetě.Severus se taky zasmál a při tom se začal nenápadně přibližovat ke Kathrin.Než si Kathrin uvědomila že mu jde naproti tak už stáli u sebe.
"Celou noc jsem na tebe myslel." Řekl jí Severus a odhrnul jí z čela neposedné pramínky vlasů.
"Taky jsem na tebe celou noc myslela" zašeptala mu do ucha.Ani si neuvědomila že mu tyká,ale jemu to nejspíš nevadilo.Jejich rty se spojili a ona opět cítila jak jí zalil ten pocit štěstí,který si už nikdy nenechá vzít.Ale i přes ten krásný pocit najednou oba uslyšeli jak se otevírají dveře do ložnice."A dopr.…"pomyslela si Kathrin.Honem od sebe uskočili,ale bylo pozdě.Anne (její spolubydlící) je už viděla.Poznala to podle toho že zůstala stát ve dveřích s otevřenou pusou.Severus rychle vytáhl hůlka a vyslal směrem k ní kouzlo a ona se složila na zem.
"Co jsi jí to udělal?" zeptala se ho a běžela k Anne.
"Nic jen matoucí kouzlo,musím jí upravit paměť.Přeci nechceme aby se o nás ihned vědělo ne?"odpověděl jí Severus.
"Ano,to je pravda.Nad tím jsem vlastně ani nepřemýšlela."
Jak tam tak Anne ležela na podlaze a Severus nad ní klečel přemýšlela Kathrin o tom jak ten jejich vztah utajit.Musejí si o tom ještě promluvit.
Severus upravil Anne paměť a poté jí položili na postel.Nečekali až se vzbudí a vydali se společně na snídani.Ve Velké síni si sedla Kathrin mezi své kamarády z koleje a Severus usedl na své místo u velkého stolu,po boku Minervy.
Po snídani si Kathrin došla pro učení a odešla na dnešní první hodinu,na obranu proti černé magii.Když dorazila do učebny,zasedla na své obvyklé místo vedle Anne,uviděla jak si Lupin sedící za učitelským stolem něco čte a usmívá se u toho.Strčila do Anne a pošeptala jí:"že by náš milý Lupin dostal přeci jenom milostný dopis od své milé ??" a obě se rozesmáli tak hlasitě až je Lupin musel okřiknout.Zbytek hodiny proběhl bez problému a když odcházeli už se těšila na další hodinu.Byly Lektvary.Scházeli do sklepení když si Kathrin všimla že kousek od třídy stojí Snape a Brumbál."o čem si asi tak můžou povídat.." pomyslela si Kathrin a hned si řekla že se Severuse pak musí zeptat.Když vstoupil Snape do třídy nejdříve pohledem vyhledal Kathrin.I ona hleděla na něj.
"Dobrý den třído,dneska si připravíme lektvar na odhánění zlých démonů a nočních můr.Myslím že řadě z vás se to může hodit do budoucnosti."Začal hodinu Severus.Kathrin měla co dělat aby se udržela a pořád se na něj nedívala,a vypadalo to že on s tím má také velký problém.Když hodina skončila kývnul Severus směrem ke Kathrin a ukázal jí aby šla za ním.